Jak už název článku napovídá, budeme se dnes bavit o dalším vcelku běžném koňském neduhu. Dnešní veterinární okénko má za cíl seznámit vás s problematikou výskytu žaludečních vředů u koní. Ač možná máte pocit, že je to téma teprve posledních několika let, nenechte se zmást. Žaludečními vředy trpí v různém rozsahu většina koní. U tohoto onemocnění ale nemusí kůň nutně vykazovat nějaké příznaky, proto se to často majitel koně ani nedozví. A jelikož se dají vředy stoprocentně odhalit jen pomocí vcelku nákladné gastroskopie, mnohdy ani není v zájmu majitelů stav zjišťovat. Když ale váš kůň začne vykazovat příznaky a viditelně trpí, je podle mého názoru fér vyšetření provést a zahájit případnou léčbu. Můžete si být jisti, že koník vředy má. Co už ale jistě bez vyšetření vědět nemůžete, je typ vředů a jejich rozsah. A protože oba typy sliznice žaludku mohou být vředy napadeny, nemůžete si být jisti způsobem léčby.
Já sama jsem o vředech donedávna slyšela jen tak z rychlíku. Brala jsem je jako běžnou obtíž u dostihových koní, ale hlouběji jsem se o jejich problematiku nezajímala. Zlom přišel až v okamžiku, kdy můj vlastní teplokrevný valach začal vykazovat jisté známky diskomfortu. To, že se sem tam zašklebil u sedlání, bych si s vředy asi nespojila, ale když se začal ošívat i při čištění a zapínání popruhů u deky, zpozorněla jsem. Vygradovalo to však tím, že přestal dojídat seno v boxu. Měli sice balík ve výběhu celý den, ale jak se jednotlivé příznaky kupily, začal ve mně hlodat červíček pochybností. A když se vyloučil stomatologický problém, bylo na čase přistoupit ke gastroskopickému vyšetření. Spíše jsem si potřebovala potvrdit než cokoliv jiného, že jsem odhalila správnou příčinu problémů, kterou jsou vředy.
Osobně si nemyslím, že by můj kůň byl nějaký nervák nebo protiva. Většinu času je klidný, rozvážný až líný. Vyšší dávkou energie oplývá jen přes zimu a na jaře. Jestli ho ale něco ovlivňuje, tak počasí. Když je zataženo, fouká a prší, bývá ostražitější. Třeba je zakopaný pes právě tady, když je to počasí poslední roky docela poblázněné. A nebo je na vině uplynulá jezdecká sezóna, kterou můj koník trávil aktivně se svou závodní jezdkyní? Napadlo mě ještě odloučení od stáda, když jsou ostatní parťáci venku a ten můj je ve stáji počas příprav sám. Nebo snad vznikl problém v době, kdy se řešila infekce dýchacích cest a počínající dušnost? V tu dobu to musel pro něj být stres, nehledě na to, že musel ze sena přejít na senáž, která mu však příliš nejela. Než jsem na to však přišla, zřejmě se pořádně nenajedl v boxu měsíce, protože se mi nikdo neobtěžoval říct, že to zkrátka nežere. I přes to všechno fungoval celou sezónu perfektně, a z pohledu dlouholetého majitele si troufám říct, že ho mám v oku, a že jsem žádné potíže nepozorovala.
Přesnou příčinu u svého koně tedy neznám. Dokonce ani nevím, jak dlouho už s vředy koexistoval. Mohu vám ale předat své zkušenosti a poslat dál taktéž rady veterinářek, se kterými jsem stav svého koně konzultovala a stále konzultuji. A i když jsem v této problematice zatím úplný nováček, věřím, že mám co předat, protože mám průběh léčby stále v živé paměti.
Kdy byste měli zpozornět?
U koní obecně je každá změna chování oproti standardu potencionální problém. Žaludeční vředy se mohou projevovat různě. Nejčastější je určitě projev diskomfortu a agrese při dotahování podbřišníku. Koně mohou být citliví na kohoutku, v oblasti břicha i slabin. Často dávají uši k hlavě, cvakají zuby, švihají ocasem nebo naznačují kopnutí či kousnutí. Pokud koníka břicho opravdu bolí, může se stát, že vás skutečně kousne či kopne. Mezi další příznaky patří vybíravost v jídle, nedojídání jádra či sena, nezájem o krmení. Kůň může být přehnaně citlivý nebo naopak úplně apatický. Koně trpící na vředy mohou mít problém s nacváláním a celkově se cvalem. Vředaři bývají také hubenější, ale není to pravidlem. I u koní dobře živených až obézních může dojít k vytvoření vředů. Existují nějaké tlakové body, podle kterých údajně dobrý fyzioterapeut vředy pozná, ale jediným zcela spolehlivým způsobem je opravdu již zmíněná gastroskopie. Takzvaná léčba "naslepo" není doporučována kvůli rozdílnému přístupu k léčbě rozdílných typů vředů.
Co taková gastroskopie obnáší?
Samotná příprava na vyšetření je pro koně docela drastická. Je totiž potřeba přísná hladovka. Já jsem si pozvala paní doktorky Košťálovou a Jandovou, které se na gastroskopická vyšetření specializují, a museli jsme dodržet následující: 18 hodin bez sena či senáže, 12 hodin bez jádra a 2 hodiny bez vody. Koník stál na pilinách nebo na pískovém výběhu. V některých případech je potřeba použít i náhubek, protože existují jedinci, kteří jsou schopni sežrat i piliny nebo vlastní výkaly. To potom znemožňuje kvalitní vyšetření, i když byla ostatní opatření dodržena. Počítejte také s tím, že je potřeba mít poblíž místa vyšetření zásuvku, do které se zapojí přístroj zobrazující vnitřek žaludku. Vyšetření probíhá v anestezii a koníkovi je nozdrou zavedena hadice, kterou se poté do těla dostane gastroskop. Ten se dostane až do žaludku, a po odstranění přebytečných tekutin můžeme pozorovat oba typy žaludeční sliznice. Na bezžlaznaté jsou vředy častěji. Pokud nemoc pokročí dál, mohou se objevit i na žláznaté. Podle výskytu vředů se stanoví léčba. Po anestezii by koník měl být bez krmení ještě cca 2 hodiny, než pominou účinky injekce a zvíře už nebude "ospalé" a začne jevit zájem o okolí. Kůň se nejprve opatrně rozkrmí senem, následně jádrem.
Mám koníka diagnostikovaného na vředy. Co bude dál?
Podle typu vředů může být stanovena buď léčba omeprazolem, sukralfátem nebo léčba kombinovaná. Omeprazol se běžně podává ve formě pasty Peptizole, která se nastaví podle váhy koně. Pasta se podává ideálně ráno, půl hodiny před nakrmením. V případě kombinované léčby se podává ještě Sukralfát sirup, který se dává dvakrát denně. Buď ráno a večer nebo v poledne a večer. Pokud dáváte obojí ráno, měla by mezitím být zase nejméně půlhodina. Po podání léků by měl kůň dostat krmení po další půlhodině. Jde vám z toho hlava kolem? Časový management léčby vředů je věda. Problém může nastat v okamžiku, kdy kůň nechce přijmout lék ze stříkačky. Dá se podávat i ve troše krmení, ale snižuje se účinek a vstřebatelnost.
Dalším souvisejícím problémem je změna krmení. Koník trpící na vředy by neměl dostávat obiloviny (oves, ječmen, kukuřice, pšenice), existují speciální směsi pro vředaře, které jsou bezobilné, vhodným zdrojem energie jsou také řepné řízky nebo rýžové otruby. Vhodná je také vojtěška, která snižuje pH v žaludku. Ze začátku je vhodné zařadit i nějaký mash nebo celkově podávat kašovitou stravu, která je pro bolavého koně lépe stravitelná. Pokud kůň i po léčbě odmítá přijímat pouze bezobilnou stravu, v poměru 1:1 se můžou obiloviny konzumovat právě s vojtěškou. Se změnou krmení přichází často také snížení energie. Koňské tělo bylo zvyklé přijímat energii z obilovin, a najednou o ně přišlo. Neděste se, stává se to. A mnohdy trvá docela dlouho, než se s tím koník na dietě srovná.
Změna žrádla je boj. Měla by nastat postupně, v rozsahu 7-10 dní, aby to nebyl pro organismus takový šok. Přesto je to někdy problém, protože koník s vředy jeden den jí s chutí, a druhý den nechá plný žlab. Řepné řízky se dají ochutit jablečnými nebo konopnými výlisky, ale ani to nezaručí stoprocentní úspěšnost. Dochucovat se dá také lnem a různými oleji, které kromě lepší chuti zajistí i přísun energie, který je díky absenci obilovin výrazně nižší. My s tím aktuálně dost válčíme. Nova Equi Metabolic je pro některé koně vhodnou volbou, ale u nás se to nesetkalo s úspěchem. Aktuálně u nás tvoří většinu příjmu jádra Metabolic od Preminu. Do budoucna doufám v kombinaci ještě s řízky a vojtěškou, ale zatím mi to koníček bojkotuje...
Jak pokračovat po úspěšné léčbě?
Máte po kontrolním gastru a žaludek vypadá dobře? Nenechte se zmást, nic tím nekončí. Jak se říká, jednou vředař, navždy vředař. Čeká vás dodržování různých opatření, aby byl kůň v klidu a pohodě a vředy se znovu neobjevily. Základem je ideálně neomezený přístup k senu a čisté vodě. To je základ. Jadrné bezobilné krmivo je jen doplněk. Lepší je podávat krmení v několika menších dávkách než najednou, a kůň by neměl hladovět déle než 4-6 hodin. Nejlepší je varianta seno ad libitum nebo alespoň velká síť sena s malými oky, kterou dostane koník na boxu přes noc, aby nedošlo k situaci že dožere svou porci, a bude hladovět.
Další věc je dostatek vitamínů a minerálů. Při gastroskopickém vyšetření je možné také odebrat krev právě na zjištění obsahu minerálů. Do krmné dávky je vhodné zařadit nějakou komplexní kvalitní minerálku, například Perfect Equi Complete+, Dromy MinVin nebo KMfit Minerálka. Do krmné dávky je také vhodné dlouhodobě zahrnout vyvazovače mykotoxinů (například Mycovet od Dromy). Mykotoxiny se mohou vyskytovat v seně a mají neblahý vliv na sliznice trávicího traktu.
Důležité je také dbát na pohodlí vašeho koně. Cítí se dobře ve stádě? Vyhovuje mu management ustájení? Nebolí ho něco? Pasuje mu dobře sedlo? Nechci toho po něm víc, než je mi schopný dát? Kůň by se měl vyvarovat přílišnému stresu. Každopádně pokud víte, že stresová situace nastane (stěhování, sportovní akce, veterinární zákrok atp.), dá se preventivně nasadit Perfect Equi Calci pH+. Tento přípravek snižuje pH v žaludku, a je vhodné ho podávat právě před velkými fyzickými výkony, stresovými situacemi nebo jako rychlou úlevu od vředů. Je také vhodným zdrojem vápníku. Dále je vhodné před ježděním podávat řezanku, aby neměl kůň před prací žaludek úplně prázdný.
Svět se po diagnostikování vředů nezboří. Můžete být rádi, že jste problém odhalili, a svému kamarádovi se snažíte pomoci. Kůň může po léčbě v dobrém managementu fungovat i ve sportu, pokud se ohlídají stresové situace a vhodné podmínky včetně krmení. Důležité je však hlídat psychickou i fyzickou pohodu koně, a při podezření na návrat vředů kontaktovat veterináře.