Dekovat či nikoliv, to je oč tu běží!
Dnešní článek bych chtěla věnovat problematice dekování koní. Každý koňák se k této problematice musí nějak postavit. Samozřejmě jsou zde dva tábory, které si stojí za svým, ale ať už koni deku v chladnějším období roku dáváte nebo ne, obě možnosti mají svá pro a proti. Tento článek rozhodně neberte jako odborný, spíše bych se ráda podělila o vlastní zkušenosti s dekováním. Ano, já koně dekuji. Můj parťák se nahatý v zimě tvářil nekomfortně. A funguje nám to už deset let.
Mám valacha, ryzáka, který s nástupem zimy prakticky nemá zimní srst. Ponechává si letní look, akorát se mu krátké chlupy postaví. Příchod zimy u něj značí jen nárůst "kozí bradky", delších chlupů v uších a pár delších chlupů na břiše. Jinak vypadá, jako by bylo léto. Zajímavým faktem je, že pochází z Vysočiny, a přesto mi nikdy na podzim nenasrstil. Když jsem ho měla první rok a začínal podzim, ostatní stájoví kolegové chlupatili, nebo se jim v tom jejich páníčci snažili zabránit dekováním či oholením. Já Colomba nikdy neholila - nebylo třeba. Nebylo totiž co holit... Tehdejší trenérka si změřila mého naháče odborným pohledem a pravila, že ten koníček bude asi potřebovat deku. A tak to celé začalo.
Druhy dek
Když se řeší problematika dekování koní, máme na mysli především deky výběhové, zda ano či ne. Na koně se ale používají i jiné deky, a s těmi mohou přijít do styku i zastánci přirozeného odchovu. Například deka odpocovací je v zimě nejvěrnějším přítelem právě těch majitelů, jejichž koně se proměnili v medvědy. Dlouhá a hustá zimní srst se totiž v zimě snadno zpotí, i když koně pracují jen zlehka. "Odpocku" je možné použít na začátku ježdění, než se koník zahřeje, aby neprochladl. Daleko důležitější je ale její použití po skončení práce, kdy je srst zpocená a vlivem chladného vzduchu by mohl kůň nastydnout. Tato deka odvádí pot do sebe a srst vysouší. Obdobnou funkci může plnit vytření slámou do sucha, ale to už vyžaduje vlastní úsilí. Je dobré mít těchto dek více, protože často jedna nestačí, zvlášť když je kůň hodně zpocený.
Další dekou, se kterou se můžete setkat, je deka bederní. Ta se používá na ježdění a chrání záď koně před prochladnutím. Vyrábí se i z nepromokavých materiálů, takže je možno s ní jezdit i za deště. Použití bederní deky je dobré při ježdění na oholených koních v chladnějším počasí nebo právě za nepřízně počasí a deště.
Síťovaná deka se zase používá v létě, kdy na koně útočí hromady hmyzu. Můžete si ji vybavit ze článku o muchařích. Tato deka chrání koně od hlavy až k patě před bodavým hmyzem a případnou alergickou reakcí.
A nakonec se dostáváme k dekám stájovým a výběhovým. Deky stájové, to je takové "pyžamo pro koně". Pohodlná prošívaná deka, která ale není nepromokavá. Je pouze na doma, třeba jako bačkory. Do výběhu se používají jiné deky. Výběhové deky se liší hlavně gramáží a důležitá je jejich nepromokavost. Můžeme mít i deky bez podšití, které slouží jen jako "pláštěnka". Pro zhoršené počasí v létě, kdy jsou teploty vyšší, ale déšť může způsobit zatuhnutí koně, se používají ještě tzv. letní deky. Ty bývají nepromokavé, a koně se v nich cítí komfortně až do dvaceti stupňů Celsia.
Gramáž dek
Co to vlastně je ta gramáž? Gramáž deky určuje její tepelnou izolaci, což v překladu znamená zkrátka to, jak moc bude deka koně hřát. Je udávána v gramech na metr čtvereční, a označuje množství izolačního materiálu, který se v dece nachází. Lehká deka se bere do 150g, středně silná deka ideální pro naše chladné počasí je mezi 200-300g, deky s vyšší gramáží už jsou do opravdu nevlídných podmínek či pro oholené a náchylné koně. Na naši městskou zimu už jsou ty nejteplejší deky zbytečné, ale v horách věřím, že se mohou hodit.
Střih a velikost deky
Jak zjistit, jakou velikost deky potřebuje váš kůň? Typický velký kůň má většinou velikost deky 145-155cm, ale pokud si chcete být jistí, není nic jednodušších, než koně změřit. Velikost dek udávaná v centimetrech značí délku koně od kohoutku po kořen ocasu. Pokud si ani tak nejste jistí, je lepší vzít deku větší. Ani správná velikost ale nezajistí, že se váš kůň bude cítit komfortně a deka ho nebude odírat. Důležité je také vybrat správný střih. Já preferuji deky se zvýšeným kohoutkem, aby se právě kůň na tak choulostivém místě neodřel. Pokud máte koně ostříhaného včetně krku, budete potřebovat deku i s krčním dílem.
Odření plecí se často nevyhnete. Koně se zkrátka v dekách pohybují a tráví v nich mnoho času. Zimní srst je náchylnější k ošoupání, protože je jemnější. Pro tyto případy existují takové elastické "vesty" pod deky, které by měly oděrům zabránit. Na to ale pozor, právě díky takové vestě si můj kůň odřel kohoutek, protože zřejmě potřeboval větší velikost, než jsem koupila. Neměl sice odřené plece, ale zato daleko hůře poškozený právě kohoutek...
Jak dekovat?
Možností je několik. Pokud patříte do party nedekovačů a chcete svému koni zpříjemnit pouze pobyt v ukrutném dešti, asi vám stačí jedna nepodšitá pláštěnka, kterou nasadíte a zase sundáte podle situace. Pokud jste se ale rozhodli dekovat koně od podzima do jara, je to složitější. Koně mohou ve stáji nosit stájovou deku a do výběhu deku výběhovou. Tady ovšem často nastává problém, pokud máte koně v nájemní stáji. Doma si to snadno přehodíte, jak potřebujete, ale pokud má stájník měnit deky čtyřiceti koním, stráví tím celé dopoledne. A i kdyby, rozhodně to nebude dělat jen pro váš odzbrojující úsměv. V první stáji, kde jsme s Colombem byli, někteří koně stájové deky nosili. Situace se ale řešila tak, že na ven přes tu stájovku dostávali pláštěnku. Jinak koně nosili výběhové deky i ve stáji. Já jsem se zařídila obdobně, přišlo mi to jednodušší. Nehledě na to, že někdy může stájník zapomenout, že má kůň na sobě deku na doma, a pustí ho do výběhu s ní...
Dekovat začínám na podzim s poklesem teplot. Ale nebudu vám lhát, sonduji, jak jsou na tom ostatní majitelé koní. Většinou začínám dekovat, když už mi to přijde adekvátní podle teploty, a ostatní koně už deky také mají. Lehkou, 100g pláštěnku Colombo většinou dostává koncem září/ začátkem října. Když teploty pravidelně padají pod 15 stupňů a déšť je častější než sluníčko, sahám právě pro tuto pláštěnku.
Termodeku vytahuji, když je konstantně kolem nuly. Moje má 200 gramů, a zatím to stačilo. V minulosti jsem mívala i 250 gramů. Teď to spíš beru tak, že případně deky mohu dát na sebe, kdyby přišly větší mrazy. Tím pádem bych získala 300g. Když se teploty vrací na těch 10-15 stupňů, vracím i já na koně pláštěnku. Na jaře pak neustále sleduji předpověď počasí a kalkuluji s tím, zda už oddekovat či nikoliv. Ty přechody jsou nejhorší. Když nechcete, aby se kůň zbytečně pařil, ale zároveň se bojíte, aby mu nebyla zima. V tom to mají koně bez dek, a jejich majitelé, daleko lehčí!
Kolik dek je dostatek dek?
Přiznám se, že já sama jich moc nemám. Vždy mi deky přišly jako drahá investice, nehledě na to, že koně ve stádě si je s oblibou upravují k obrazu svému. Může se zkrátka stát, že ráno jde kůň do výběhu s novou dekou, a večer se z něj vrací jen v torzu této deky. Osobně mám jen jednu sadu dek, kterou aktivně používám. Jednu 100g pláštěnku a jednu 200g termodeku. Pro případ, že Colombo deku propotí nebo promokne nebo ji zkrátka ve výběhu upraví tak, že není schopna plnit svou funkci, mám schovanou sadu dek, které jsem používala předchozí roky. Tyto deky jsou už poškozené a vyřazené z pravidelného provozu, ale pokud je potřeba aktuální deku usušit, hodí se mít je po ruce. Kromě pláštěnky a termodeky mám ještě jednu letní deku, jednu bederku a dvě odpocky. Síťovanou deku jsem prodala, protože v současné stáji hmyz neotravuje tak moc, aby ji můj kůň musel nosit.
Závěrem bych chtěla říct, že vy sami znáte svého koně nejlíp a poznáte, co mu vyhovuje. Některý bude celoročně spokojený bez deky, jiný se bude cítit lépe s ní. Někteří koně deku potřebují kvůli zdravotnímu stavu, sportovní koně jsou zase kvůli vyšší zátěži holeni a dekování je tedy předem dáno. Nemá cenu se navzájem odsuzovat. Pevně věřím, že nám všem jde o blaho našich koní.