Alergie může být na kde co, bohužel se u koní vyskytuje i ta na hmyz. Koně, kteří jsou alergičtí na hmyzí kousnutí či bodnutí jsou koňáckou veřejností nazývaní muchaři a zejména v létě velice trpí. Pojďme se podívat na to, co se s takovou diagnózou dá dělat, a jak alergickému koníkovi ulehčit celoroční bytí.
Nejprve si něco řekneme o alergické reakci a jejích šiřitelích. Alergická reakce koní na kousavý hmyz se obvykle označuje jako letní vyrážka. Není to ale úplně přesné, protože aktivita hmyzu začíná již oteplením na jaře a končí až s podzimním snížením teplot. Navíc koníci s přibývajícím věkem mohou mít reakci horší a trpět vyrážkou i celoročně.
V našich podmínkách jsou nejčastějšími původci alergie muchničky a pakomáři. Nejvíc aktivní jsou za svítání a za soumraku. Obývají prostory poblíž vodních ploch a napadají zvířata v blízkosti kvůli potřebě krve samiček, které by jinak nemohly naklást vajíčka.
Příznaky se u koní začnou objevovat už v poměrně nízkém věku a postupem let se zhoršují. V České republice trpí letní vyrážkou asi 5% koní. Hraje zde velikou roli dědičnost, takže zařazení muchaře do chovu není vůbec dobrý nápad. Typicky se alergie projevuje svěděním hřívy a ocasu, ale koně se mohou drbat i na dalších místech po těle. Nutkání se neustále drbat způsobuje vypadávání srsti, krvácení a hrubnutí postižené kůže.
Letní vyrážku nejlépe diagnostikuje veterinář, ale pokud koník vykazuje známky sezónního drbání a přehnaně reaguje na hmyz, nemusíme pro diagnózu chodit daleko. Ať už máme na muchařinu podezření nebo nám byla tato diagnóza potvrzena, vždy se dá něco dělat pro to, aby měl koník co nejmírnější průběh alergické reakce nebo aby k němu vůbec nedošlo. Muchařina se nedá vyléčit, ale dá se problémům celkem pěkně předcházet, pokud budeme o krok napřed před hmyzem!
Zásadní je stájové prostředí. Hmyz se přiživuje na trusu zvířat, proto je důležité pravidelné čištění pastvin a dostatečná vzdálenost hnoje od výběhů i stáje. Dále množení hmyzu zabráníme tím, že se na pastvinách nebude vyskytovat žádná stojatá voda, která je přímo líhní bodavého hmyzu. Pro muchaře tedy není vhodný výběh v blízkosti mokřin. Ve stáji můžeme zlepšit prostředí přidáním sítí do oken a zajištěním mírného proudění vzduchu, které zamezí drobnému hmyzu v letu. Pro koně alergika je tedy vhodný větrný výběh. Nic nezkazíme ani rozvěšením mucholapek.
Koník s alergickou reakcí na hmyz ocení také trošku jiný denní režim. Hmyz je nejaktivnější od pozdního odpoledne do večera. Proto je vhodné koně vypouštět ven až na noc a zavírat brzy ráno, než se hmyz začne rojit. Stejně tak je dobré s koníkem pracovat v brzkých dopoledních hodinách, dokud není takové teplo a koník se příliš nepotí. To by na sebe mohl upoutat hmyz. Každopádně, pokud máte tu možnost, je tento režim pro koně lepší i stran extrémních veder, která nás mohou v létě trápit. Nejen muchař bude s tímto režimem spokojený… 😊
Také je dobré myslet na úpravu krmení. Všeobecným doporučením je zvýšit obsah vlákniny a snížit obsah bílkovin a cukrů. Pro podporu správné funkce trávicího traktu a celkového metabolismu koně, je také dobré zařadit kvalitní minerální látky, esenciální aminokyseliny a mastné kyseliny. Osvědčilo se krmení DHA, pivovarských kvasnic pro vysoký obsah vitamínů B či konopné semínko. Důležitá je podpora imunity.
Hmyzu se dá bránit i mechanicky. Zkrátka koníka zabalíme od hlavy až k patě, aby bodaví vetřelci neměli šanci dostat se k holé kůži. Na trhu je nepřeberné množství masek proti hmyzu, pro muchaře jsou ideální masky s ušima a s krytem nozder, nejlépe elastické, aby pod ni nepronikl ani jeden krvežíznivý sosák. Také je zásadní používání síťových dek, ideálně s krytím břicha a krku a s dostatečně dlouhým ocasním dílem. Lepší je mít v zásobě více kusů, kdyby došlo k poškození či kontaminaci. Koník muchař potřebuje čisté vybavení, aby ho nedráždilo na kůži. Také je zásadní používání repelentů. Jen je dobré v případě zkoušení nových věcí vyzkoušet na malém kousku těla, zda koník nebude mít na nový přípravek alergickou reakci.
Prevenci jsme si rozebrali věřím dopodrobna, ale co dělat, když došlo na nejhorší a koník už se nám drbe a sebepoškozuje? Pokud je koník rozdrbaný, musíme postižená místa ošetřovat a tišit alergickou reakci. K tomu se nejlépe hodí různé hojivé masti, které aplikujeme, aby koník neměl nutkání se pořád drbat a zamezili jsme možnosti vzniku infekce. Můžeme použít mast na ekzematickou kůži, měsíčkovou mast, konopnou mast nebo třeba mast zinkovou. Všechny se hodí na ekzematickou pokožku a zároveň se dají použít i na špatně se hojící rány a starší jizvy. Ošetření otevřených ran je důležité i z hlediska použití repelentu, protože ten se do rány nesmí dostat. Na okamžitou úlevu při letní vyrážce se dá také použít tišící olej na kůži.
Fotky vydrbané hřívy a ocasu jsou z https://www.equichannel.cz/letni-vyrazka-u-koni/.
Máte osobní zkušenosti s péčí o koníka alergického na hmyz? Podělte se s námi o vaši cestu a možnosti léčby, rádi se přiučíme! Hlavně abychom to léto s hmyzáky všichni přežili a prolili co nejméně krve!