Pokud byste se ponořili do historie našeho blogu, našli byste článek s tipy, jak se vypořádat s blátem. Dnes bych se chtěla věnovat druhému extrému – suchu. Se suchem se pojí většinou i horko, protože ta pravá sucha nás provází hlavně v létě. Dnešní povídání bych tedy zaměřila na problematiku horkých a suchých letních dní.
Lidé většinou dávají koním volnější režim v zimě, protože se jim samotným v chladnějším počasí nechce moc pracovat. Dny jsou krátké, smutné a nálada a energie často chybí. Zato v létě, když je krásně a svítí sluníčko, to by se leckdo na koně drápal každý den. Jak to tedy mají koně?
Rozhodně nechci nikoho odsuzovat, také mám rok od roku raději teplé počasí, ale je potřeba ke koním přistupovat s vědomím, že vysoké teploty a tvrdý povrch ovlivňují hlavně je. Ať chceme nebo ne, my se „jen“ vezeme. Kůň nás má na zádech… Někteří jezdci v horkých dnech své koně nechávají odpočívat, ale co si budeme, spoustu koníků je zvyklých pracovat a výpadek jim nesvědčí. Nebo se vy a váš kůň chystáte na závody, a jezdit zkrátka potřebujete. Pracovat v létě se samozřejmě dá, jen je dobré nad společným programem trošku přemýšlet. Přizpůsobit se dá leccos: délka a náročnost tréninku, prostředí, povrch, denní doba i příprava před ježděním a péče po něm.
Délka a náročnost tréninku
V létě bych rozhodně věnovala pozornost důkladnému krokování. V zimě nám to nepřijde divné, že se kůň potřebuje „zahřát“ a v létě je to vlastně velmi podobná situace. Sice asi nehrozí natažení či natržení svalů, ale tělo si musí zvyknout na pohyb ve vyšších teplotách. Také nevyskočíte ve třiceti stupních z gauče a nepoběžíte rovnou maraton. Může vám to připadat zbytečné, ale kvalitní zahřátí před prací se vyplatí provozovat i v létě.
Celkově bych trénink zaměřila spíše na poslušnost a kvalitu cviků, klidně v kroku, než na budování kondice, pokud to není nutné. Za předpokladu, že jezdím ve vysokých teplotách a nemůžu učinit jinak, koně zbytečně nehoním a dávám mu často pauzy. V případě, že je na jízdárně k dispozici stín, dají se zařazovat klidové pasáže tam. Podle velikosti stínu můžeme v místě i pracovat. Například obraty kolem zádě, předku, kvalitní zastavení nebo pár kroků couvání se dá zvládnout na relativně malém prostoru. Když kůň ochotně reaguje, stačí mi každý cvik jednou či dvakrát a trénink klidně ukončím dřív.
Někdy není potřeba ani jezdit. S koněm se dá pracovat i ze země, ať už na volno v kruhovce či na lonži. Zařadit se dají i procházky.
Prostředí a povrch
Nejvíce slunce praží na nekrytou jízdárnu. Stín potkáte maximálně po okrajích, s absencí stromů je to jinak jedna velká výheň. Suchý písek práší, a jakmile do toho zafouká vítr, může se jednat o velmi nepříjemnou záležitost. Pro letní „jízdárnování“ je klíčové zavlažování. Máte možnost si jízdárnu před ježděním nebo během něj pokropit? Výborně! Práce se dá krásně zvládnout, než povrch opět uschne. Můj osobní tip je projíždět pod stříkající vodou, za předpokladu, že to kůň zvládne. Krásně se tak osvěžíte vy i váš kůň. A cválat mezi kapkami vody je příjemný zážitek!
Krytá hala, která se permanentně kropí, může být také vaší záchranou. Nemusíte se pařit venku a poskytuje dostatek stínu. A taky nepráší! Pozor ale na kvalitní odvětrávání. Mohlo by se stát, že budete místo na hale jezdit ve skleníku, za což by vám váš kůň rozhodně nepoděkoval.
Pracovat se dá i venku. Nikde není psáno, že se koník na vyjížďce musí jen kochat. Můžete pracovat na ohnutí mezi stromy, na střídání tempa, můžete trénovat přeskoky i stranové cviky. Výhodou je víceméně bezprašný terén, nevýhodou je častá tvrdost povrchu. V teplých měsících lesní cesty tuhnou na kámen a tráva na loukách může vlivem sucha klouzat. Patříte mezi odpůrce klasických podkov? To pravé řešení pro vás by mohly být koňské boty nebo plastové podkovy. Každopádně, pokud se rozhodnete trénovat někde v lese nebo na louce, měli byste si být jisti, že na daném místě jezdit můžete. Jezdit po soukromé louce přes zákaz není dobrým řešením v žádném případě.
Denní doba
Nižší teploty logicky souvisí se sluníčkem. Nejlepší je proto jezdit buď velmi brzy ráno nebo pozdě večer. Každá stáj má svou provozní dobu, nicméně určitě se dá nějak domluvit. Jde přeci o blaho koní. Ranní ježdění může být příjemné jak na jízdárně, tak na vyjížďce. Rosa poskytuje tolik potřebnou vlhkost a snižuje prašnost. Příroda se teprve probouzí po noci a všude je klid. Je to ideální doba na romantickou kochačku i pořádný trénink, dokud nemá slunce takovou sílu.
Večerní ježdění nabízí také klesající teplotu, poblíž vodních ploch vás však mohou otravovat komáři. Koně mohou být taktéž otrávení, že po horkém dni, kdy měli co dělat, aby našli stín a odháněli mouchy, mají jít ještě pracovat. Je to velmi individuální, každému vyhovuje něco jiného, ale rozhodně je lepší se vyhoupnout do sedla jindy než v pravé poledne.
Příprava před ježděním a následná péče
V horku a suchu je základem dostatek stínu a pitný režim. Koně by měli mít ve výběhu alespoň stromy, které poskytují stín, ideálně dostatečně velký přístřešek pro všechny. Přístup k vodě by měli mít neustále. Cestou z výběhu vždy koníka nechám, aby se pořádně napil. Klidně ho k napáječce navedu, abych si byla jistá, že má dostatek tekutin.
Také si dávám dobrý pozor na případné zapařeniny. Ohlávky s beránkem, chlupaté podbřišníky či nevhodné kamaše a síťové deky mohou nadělat pěknou paseku, pokud je má zvíře na sobě příliš dlouho. Ochranné prvky do výběhu by měly být hlavně prodyšné.
Les poskytuje dostatek stínu a o pár stupínků lepší klima, ale zase hrozí nálety bodavého hmyzu. Koně otravují i mouchy ve výběhu, proto používám repelent. O repelentech, a nejen o nich, jsme se bavili ve článku Jak se připravit na léto. Nezbytnou součástí výbavy je i maska proti hmyzu, dá se s ní i jezdit, když koníka otravují hmyzáci příliš. Jen pozor na masky, které nekryjí celý čumák koně. Světlé čumáky jsou náchylné na spálení od sluníčka.
Co se týče spálení, podobný efekt může mít i nechvalně proslulá třezalka. Její přítomnost ve výběhu je nebezpečná. Ve spojení se sluncem může způsobit fotodermatitidu, která postihuje zejména světlé nohy a huby koní.
Po ježdění je důležité dbát na postupné ochlazení. Stejně jako na začátku bychom měli koně pořádně vykrokovat, aby se vydýchal a zklidnil se mu tep. Dá se použít například vlhký ručník, který koni přehodíte přes krk. Máte ve stáji k dispozici mycí box? Je to skvělá možnost ochlazení. Koně sprchujeme po řádném vydýchání žpostupně odspodu od nohou, můžeme vzít i krk a břicho. V opravdu horkých dnech myji koně celého, jinak jsem se sprchováním zad studenou vodou opatrná. Vodu poté můžeme setřít stěrkou. Efekt ochlazení nicméně potrvá déle bez sušení. Můj kůň také zbožňuje pití vody přímo z hadice. Sprchování po ježdění může být příjemně strávený společný čas. A kdo má poblíž stáje možnost plavení, může se osvěžit i s koníkem. 😊
Se suchem souvisí i vysychání kopytní rohoviny a její následné drolení a praskání. Na trhu je nepřeberné množství olejů a mazání na kopyta. Určitě není na škodu nějaký takový přípravek mít, je však dobré vědět, jak ho správně používat. Každý z nás jistě někdy koni mazal kopyta. Ne každý už ale ví, že je lepší kopyta nejprve pořádně hydratovat, než je „zakonzervujeme“ mazáním. Nejlepší možnost je nechat koně máčet si nohy přímo ve výběhu. Komu však teče pastvinou vhodný potok? Kopyta můžeme máčet také v kyblících nebo pořádně omýt v mycím boxu. Hydratací a vhodnou péčí si uchovají pružnost i v létě. Lepší kvalitu rohoviny ocení i kovář nebo kopytář. Před korekturou kopyt se pro změkčení rohoviny používají také tzv. náboje, což je směs jílu, která se přes noc nechá působit v kopytě, aby se pak s rohovinou lépe pracovalo.
To by bylo ode mě pro dnešek vše. Máte nějaké vlastní osvědčené tipy, jak vyzrát na horko a sucho? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte!