Troufám si říct, že každý majitel občas potřebuje svého koně dostat z bodu A do bodu B. Důvodů může být nespočet. Závody. Připouštění. Výstava. Cesta na kliniku. Stěhování. A tak dál, a tak dál. Víte ale, jak koně přepravovat co nejbezpečněji a co vše musí splňovat řidič? Nejsem žádný odborník, čerpám hlavně ze svých zkušeností a legislativy. Spíše bych vás ráda trošku "pošťouchla" k samostudiu, aby se cestování stalo bezpečným pro všechny zúčastněné.
Kdo může přepravovat koně?
Kdokoli, kdo má řidičské oprávnění typu B+E, má auto způsobilé k jízdě, které může tahat koňský vozík, má vozík v dobrém technickém stavu, pravidelně ho kontroluje, případně servisuje a má dostatek zkušeností s péčí o koně a s jejich manipulací. Poslední bod se dá vyřešit i kvalitním doprovodem se zkušenostmi. Dále záleží na tom, zda je kůň přepravován pro komerční účely či nikoliv. Tady se některé státy a státní orgány rozcházejí v tom, jak je brána přeprava na závody. Proto je obecně doporučováno absolvování kurzu Přepravce zvířat. Tento jednodenní kurz vypisuje Ministerstvo zemědělství ČR. Absolvování kurzu uchazeče opravňuje k přepravě zvířat pro komerční účely na vzdálenost delší než 50 kilometrů.
Jak je to se vzdáleností a dobou ve vozíku?
Našla jsem, že do 50 kilometrů od hospodářství si majitel může koně převézt jen za dodržení základních podmínek přepravy. Nad 65 kilometrů už by měl být řidič ideálně absolventem kurzu Přepravce zvířat. Cesty se obecně dělí na ty do 65 km, potom 65km - 8 hodin přepravy, a maximální délka cesty je 24 hodin. Po celém dni jízdy musí být koně ze zákona dalších 24 hodin mimo přepravní prostory. Jinak má přepravce povinnost koně průběžně krmit a napájet. Při delší cestě je určitě lepší mít možnost někde koně na chvíli vyložit a protáhnout. Nutno ale poznamenat, že do délky přepravy se počítá doba nakládky a vykládky a čas běží od začátku nakládání prvního koně do vyložení toho posledního...
Teď jsme se prokousali úplně základní teorií. Jak je to ale v praxi? Jak koníka na transport připravit a čím ho vybavit, aby byla cesta co nejbezpečnější? Základem je určitě šetrné učení nakládání do vozíku. Když jde nakládání hladce, půl je hotovo. Při učení mladých koní je potřeba obrnit se trpělivostí. Nejdůležitější je důvěra mezi člověkem a koněm a poctivé chválení každého správného kroku. Nechci se tu zabývat nakládáním krok po kroku, ale chci spíše poukázat na fakt, že není nic horšího, než když nestíháte a kůň vám bojkotuje výlet...😅 Pokud váš kůň nemá s tímto krokem problém, máte téměř vyhráno. V kombinaci s opatrným a spolehlivým řidičem stačí koně nastrojit do bezpečnostního vybavení a modlit se za bezpečné silnice.
Co dát koni na cestu?
Jako absolutní základ vnímám transportní kamaše, které chrání nohy koně po jejich celé délce. Když mají koníci kamaše na nohou poprvé, zejména ty zadní, často zvedají vysoko nohy, než si zvyknou. Nelekejte se, po pár krocích se to srovná. Transportní kamaše chrání nohy koně před odřeninami, které hrozí, pokud by kůň na vozíku ztratil rovnováhu. Také je dobré pořídit si chránič ocasu. Koně si často "sedají" na zadní zábranu a mohou si kořen ocasu odřít. Na hlavu koně patří stájová ohlávka. Další vybavení není nutné. V závislosti na venkovní teplotě ještě můžeme koni dát odpocovací deku.
Jak koně bezpečně přepravovat?
Když koník v klidu nastoupí, přivedeme ho až k přední zábraně. Nejprve za koněm zavřeme zadní zábranu a zvedneme rampu. Přivazujeme u hlavy teprve v okamžiku, kdy je vozík zabezpečený. V opačném případě hrozí, že panikařící koník vycítí volný prostor za sebou, utrhne se, a vycouvá. Vážeme na takovou vzdálenost, aby koně mohli v klidu žrát z připravených sítí se senem, ale neokusovali se navzájem. Je dobré vázat na bezpečnostní uzel, kdyby se cokoliv dělo a bylo potřeba dostat koně rychle ven. Stájová ohlávka v případě nouze také povolí, ale silně nedoporučuji používání provazové ohlávky! Na cestu je možnost otevření bočních okének a zadní plachta se v závislosti na teplotě a počasí může nechat buď stažená či vytažená.
Vystupování je také důležitou součástí přepravy. Pro koně je těžší než nastupování, protože z klasického vozíku kůň musí vycouvat. Koně se často těší ven, proto je opět důležité dodržet postup vykládky. Když se spustí rampa, je potřeba nejprve odvázat koně u hlavy, a až poté odstranit zadní zábranu. Ideální je koně uklidnit a začít s couváním až ve chvíli, kdy není tak dychtivý a vnímá naše pokyny. Hodí se také pomocník, který stojí vedle rampy a v případě šikmého couvání koriguje záď koně, aby nedošlo k jeho pádu.
Na závěr bych se chtěla podělit s několika tipy. Víte například, na které straně vozit jednoho koně ve vozíku dělaném pro dva? Správná odpověď je vlevo. Těžší váha vpravo by mohla způsobit snazší převrácení vozíku v případě špatné krajnice. Pokud jste řidičem přepravníku, je třeba myslet na to, že pro koně jsou náhlé změny rychlosti a směru těžké na vybalancování. Jezdit pomaleji, než je nejvyšší povolená rychlost, není ostuda. Myslete na vaše koníky. Důležité je, aby to věděla i druhá strana. Jako řidič osobáku, který potká na komunikaci koňský vozík, byste měli počítat s větším rozestupem, právě kvůli delší brzdné dráze. Bez dostatečného rozestupu riskujete nejen své zdraví, ale i zdraví koní.