Zima je skutečně tady. Dlouhodobý výhled počasí přináší teploty, které už se přes den blíží nule, a v noci klesají i pod ni. Některá místa v naší republice už přivítala první sníh, a nejednalo se jen o horské oblasti. Patříte spíše k těm majitelům koní, kteří spíše nechávají svým miláčkům volno a zůstávají doma za pecí nebo se naopak na nové příležitosti a možnosti, které přináší zima, těšíte?
Já osobně balancuji na pomezí obou skupin. S oblibou využívám zimní období k jezdceké pauze, kdy svému koni dopřeji odpočinek od ježdění a od udidla. Rozhodně to ale neznamená, že spolu nic neděláme. Nehledě na to, že tato "pauza" netrvá celou zimu. Mám ale dobré zkušenosti ze zpětné vazby od Colomba - mého oře. Vždy po jezdeckém odpočinku je ochotnější a zase se těší na společná jezdecká dobrodružství. Když tomu okolnosti chtěly tak, že pracoval nepřetržitě celý rok, často býval v zimním období kyselý a příliš se na nepřetržitý provoz netvářil. Zkrátka je to konzervativec jako já, a když si na něco zvykne, nese nelibě změny.
Zimní období, zvláště pokud je se sněhem, přímo láká k popelkovským vyjížďkám. U Prahy se sice možnost takových vyjížděk často smrskne na týden, maximálně dva v roce, ale stojí to za to. Pokud je krásný prašan, neotravují vás ani zrádné nášlapky a lze si užít pohyb venku bez omezení. Sníh se ale dá využít i jinak než ze sedla. Můžete spojit s koňmi další sněhové aktivity. Co třeba sáňky nebo lyže? Já jsem zkoušela obojí. Lyžování za koněm je aktivita, která má oficiální název skijöring. Stačí vám jeden kůň a dva lidé. Jeden řídí koně, druhý za ním jede na lyžích. Pokud máte postroj na zapřahání, tak je to úplně ideální, ale vystačíte i se dvěma lonžemi připnutými k sedlu.
Co ale dělat, když si chcete užít trochu legrace se svým koněm bez pomoci další osoby? Naučte si svého parťáka tahat sáňky a ovládejte si ho sami přímo z nich. Pokud koník zná a ovládá práci na dvou lonžích, máte z poloviny vyhráno. Dá se to naučit celkem dobře, můj teplokrevný valach s trochou anglické krve to zvládnul na jedničku. Bála jsem se úprků, ale spíše občas protestuje, pokud sáňky zapadnou do hlubšího sněhu. Přišel totiž na to, že když zastaví nebo dokonce zacouvá, nemusí táhnout. Když ho ale ukecám, je to paráda. Letos bych si moc přála, aby nám vyšlo počasí, a povozili jsme na sáňkách nebo bobech našeho nejmenšího člena týmu.
Jinak je pro mě zima spíše časem hraní ze země, procházek a trávení času ve stáji v pomalejším rytmu. Co jste nestihli jezdecky doladit v sezóně, na to je teď čas ze země. Pokud máte k dispozici halu, tak je to úplně ideální. Lehké hraní ze země kůň určitě uvítá, a vy si alespoň ověříte, zda jste na stejné vlně. Nehledě na to, že se vám koník tolik nezpotí a nemusíte čekat celou věčnost, než ho budete moci pustit zpět do výběhu.
Konec roku s sebou přináší také čas vánoční a oslavy Nového roku. Poslední roky mám Štědrý den spojený s rodinnou procházkou a kyblíkem mrkve, jablek a dalších pochutin. Na Štědrý den po svém koni nepožaduji žádnou práci, spíše ho jdeme pozdravit. Dříve jsme ale byli ve stáji, kde se každoročně pořádala vánoční a novoroční vyjížďka. Bylo to něco ve stylu Huberta, ale v poklidném tempu, se svařákem a s následným posezením. Novoroční vyjížďka bývala tradičně zakončena skokem do nového roku, který povinně absolvovali všichni jezdci. Trávit prvního ledna v sedle byla nutnost, protože: "Jak na Nový rok, tak po celý rok!" Já už se spokojím s tím, že se na Nový rok stavím ve stáji a Colomba alespoň pozdravím, v ideálním světě ho vezmu na procházku nebo odjezdím, ale nelámu to přes koleno. Chci s ním ale nějaký čas strávit, protože v tomhle směru pověrčivá jsem!
A co vy, naši drazí čtenáři? Máte také nějaké své tradice ve sváteční čas? A jak si užíváte první sníh?