Rok se přehoupl do druhé poloviny, a parné léto vystřídal vlhký podzim. Pastviny se pomalu ale jistě mění v bahniště a kaliště, a kromě všech těch starostí s dekováním, kašlem, podlomy a vlastní podzimní depresí, je potřeba myslet i na ty pastviny, pokud na nich má na jaře zase vyrašit svěží tráva a dodávat našim koním živiny po celou následující sezónu. Co je vlastně potřeba udělat a jaké minimum péče bychom měli věnovat pastvinám? Pokusila jsem se to pro vás zjistit.
Většina stájí má takzvané letní a zimní výběhy. Když trávy ubývá a bláta naopak přibývá, koně se obyčejně stahují z větší pastvy na menší plochu, kde tráví vegetační klid. Mezitím si pastviny odpočinou. Samotná absence dupajících koní ale nestačí. Půda je vysílená, a nemůžete čekat, že se to spraví samo. Příroda je mocná, ale také v ní nepotkáte na ohraničené pastvě tolik koní, kolik je v komerčních stájích běžné. Jeden kůň by měl mít ke své potřebě 0,8- 1,6 ha půdy. Pokud je to méně půda zkrátka potřebuje naši pomoc…
Pro začátek je dobré pastviny vyčistit od exkrementů. Pokud jste důslední, a bobky sbíráte v průběhu roku, budete to mít o to jednodušší. Běžná praxe je ale po spasení trávy a přesunutí koní do jiného výběhu plochu uvláčet nebo smykováním rozhrnout výkaly. Vláčet se doporučuje na podzim, v létě by mohlo dojít k narušení drnu. Rozhrnutí trusu jednak zamezí vysoké koncentraci parazitů na jednom místě, potom také podporuje růst bylin a přispívá k lepší obranyschopnosti pastviny. Může ale dojít k mechanickému poškození půdního drnu a k narušení travního drnu, což může vést k likvidaci žádoucích rostlin a narušení ekosystému. Větší jistota je důsledný sběr exkrementů a jejich kompostování. Takové hnojivo neobsahuje tolik dusíku a nezapříčiní roznesení parazitů po celém výběhu.
Aby se paraziti příliš nešířili, je také dobré pasené plochy přes rok střídat. A s tím souvisí i vytížení pastvy a míra spasení porostu. Optimálním řešením je tzv. rotační systém pasení. Pastvinu si zkrátka rozdělíte na dvě nebo více částí, které od sebe oddělíte elektrickým ohradníkem. Koně se budou pohybovat vždy na jedné části a zbytek prostoru bude odpočívat. Jakmile bude tráva na spásané části nižší než 7–10cm, koně převedete na další část, vysbíráte trus, posečete nedopasky, popřípadě dosejete holá místa. Tuto plochu pro koně uzavřete a znovu je sem pustíte až tehdy, když bude tráva opět dostatečně vysoká (asi 18–25 cm), a nově vyseté rostliny už budou mít dostatečně pevné kořeny. To, jak často bude třeba rotovat, záleží na mnoha faktorech - hustotě koní, kvalitě pastviny i počasí. Může se jednat o pár týdnů, ale klidně i o měsíc či dva. Musíte si to vypozorovat sami.
K obnově pastvin poslouží také hnojení nebo vápnění. A jak poznáte, jestli je potřeba hnojit nebo vápnit? Zásadní je pH půdy. Za takzvané neutrální pH se považuje 7; menší než 7 je kyselé a vyšší je zásadité. Ideální pH půdy je mezi 6 a 7, to travinám vyhovuje nejvíce. Kyselá půda ohrožuje zdraví rostlin a snižuje využitelnost živin z půdy, což vede k jejich horšímu růstu. Kyselé pH lze napravit vápněním, ale tuto proceduru je třeba provádět velmi opatrně a promyšleně, protože vápník rychle rozkládá další životně důležitou součást půdy, kterou je humus, tedy zdroj organických živin. Úprava pH půdy vápněním se provádí na podzim, po poslední seči nebo spasení. Půda by neměla být ani rozmoklá, ani zmrzlá. Ideální stav je aplikovat vápno do zryté půdy.
Kromě pH se běžně zjišťuje množství tří nejdůležitějších živin v půdě, a to dusíku, fosforu a draslíku. Dusík je zcela zásadní pro kvalitní růst travin, bez něho bude pastva chudá a tráva bude světlá a řídká. Na druhou stranu však nadměrné množství dusíku na jednom místě ohrožuje zdraví zvířat a kvalitu vody, proto se dusíkem hnojí častěji po menších dávkách. Hlavní období, kdy se má hnojit dusíkem, je jaro a podzim. Fosfor zlepšuje kvalitu rostlin a rozvoj kořenů. Právě kořenový systém zvyšuje schopnost rostlin získat živiny a vodu z půdy. Draslík pomáhá rostlinám přečkat období stresu, tedy sucha a mrazu. Jeho nedostatek má za následek špatný růst a špatnou odolnost, jedná se tedy o jakousi rostlinnou imunitu. Pro doplnění těchto základních živin je velmi vhodný kompost, tedy organické zbytky (včetně hnoje), které prošly dostatečným rozkladem. Dodají půdě nejen dusík a další minerály, ale také ony organické látky, které zlepší její celkovou kvalitu.
Pokud je potřeba obnovit plochu od základu, můžete řádně pohnojit kompostovaným hnojem, půdu zorat, a na jaře srovnat a znovu osít. Na nově osetou plochu by se ale koně neměli pustit dříve, než budou rostliny dostatečně vysoké a budou pevně zakořeněné, což může trvat i rok. Pokud ale takové možnosti nemáte, můžete pastvinu na podzim pohnojit hnojivem s vyšším podílem draslíku a fosforu, pokud není v plánu pobyt koní přes zimu. Jinak se doporučuje použít fosforečné hnojivo před přísevem. Půda ale potřebuje doplnit i další minerály, které jsou životně důležité nejen pro rostliny, ale jejich prostřednictvím i pro koně. Za zmínku stojí železo, měď a selen. Komerční hnojiva s takzvanými mikroprvky jsou drahá, ale využít lze i jiný zdroj, jako je lomový prach.
Na vypasených místech, pokud jste tak nečinili průběžně během roku, je možné provést přísev. Ten se dělá buď na podzim nebo velmi brzy na jaře. Kromě osetí vydupaných a vypasených míst je dobré sledovat ještě druhý extrém – plevele. Pokud nemáme plevel pod kontrolou, může se nekontrolovatelně šířit a zamořit pastvinu. Koně vyžerou chutnou trávu, ale plevel nechají. Ostrůvky těchto rostlin se rozšiřují a zabírají místo travinám. Ke kontrole nad přírodními živly postačí sečení, které zajistí uniformní porost pastviny. Koně neradi spásají příliš vysoký porost, zároveň sečení podpoří rozšíření travních odnoží a pastva je hustší. Akorát si musíte hlídat výšku porostu, aby rostliny prosperovaly.
Tak co, jste z toho moudří? Věřím, že vás tento článek minimálně podnítí ke zjišťování dalších informací, a vaši koníci budou mít příští rok tak bohatou pastvu, jak jen to bude možné!