Několika veterinárním problémům jsme se už společně věnovali, a proto jsem si pro vás připravila další poměrně běžný problém u koní, který ale může mít bez zásahu i fatální následky. Řeč je o ucpání jícnu, které je v období, kdy se krmí zejména seno, aktuální. Jde o problém s příjmem krmení, který ale i příjmem nevhodného žrádla nebo nevhodným způsobem podání vzniká. Na koně s akutním problémem není hezký pohled a neznalého může to, co uvidí, vyděsit. Pojďme si ucpaný jícen probrat od A do Z, aby vás v případě potřeby takový problém nezaskočil...
Nejprve si řekněme něco k samotnému jícnu. Jícen neboli ezofagus je dlouhá svalovitá trubice, která spojuje hrdlo a žaludek. Tato trubice je u velkého dospělého koně dlouhá až 1,5m. V krku se nachází nejprve za průdušnicí, potom uhýbá vlevo, dokud nevstoupí do hrudníku. Na svém nebo jakémkoliv jiném koni ho tedy naleznete na levé straně krku. Tam se také tvoří viditelná boule, když k ucpání dojde. Samotný problém nejčastěji vzniká hltavým rychlým žraním s nedostatečným žvýkáním. Takto může k ucpání dojít po požití jakéhokoliv krmiva. Často ale ucpání způsobí suché granule, nedostatečně namočené krmné směsi k tomu určené, suché či nedostatečně namočené řepné řízky, ty jsou obvzláště nebezpečné, protože pokud je kůň sežere suché, nabobtnají mu už v jícnu nebo v žaludku, a také se koně mohou ucpat senem. K ucpání senem přispívá také špatný stav zubů, kdy kůň nezvládne sousto dokonale rozžvýkat, a proto může uvíznout v krku. Paseku mohou nadělat i velké kusy jablka nebo mrkve. Je lepší koni podat celé jablko či mrkev než po kouskách, které se dají zhltnout bez rozkousání. K polykání krmení bez žvýkání může přispět i stres, pokud například kůň musí o svou porci jídla bojovat s dalšími koňmi nebo je vyhládlý po tréninku či závodu.
Svou roli může hrát i genetika. Fríští koně jsou na problémy s jícnem daleko více hákliví než příslušníci jiných plemen. Tito majestátní koně jsou sice krásní na pohled, ale do vínku dostali problémy s tvorbou kolagenu, což způsobuje, mimo jiné, oslabení stěny a výduť v oblasti jícnu. Tam se spolknutá potrava může hromadit. Obdobným způsobem může k ucpání přispět vnitřní nádor, který trubici zužuje.
Sama jsem byla ucpání jícnu několikrát přítomna a byla to ošklivá zkušenost. Koník ho měl naštěstí jen "přicpaný", a v několika případech jsme mu zvládli pomoct sami bez veterinární asistence, ale příjemné to nebylo. Onen koník byl vždy po ježdění hladový, a pokud se stalo, že měl ve žlabu už přichystané krmení, pustil se do něj hltavě bezprostředně po příchodu z jízdárny. Stávalo se mu to hlavně v létě. Měl vyschlo v krku a plnou hubu žrádla. Z toho se párkrát vyvinulo ucpání jícnu. V zásadě pomohlo koníkovi dát nejprve napít a dohlédnout na to, že se skutečně napil, dát mu trochu sena, a až poté servírovat hlavní chod. Od změny managementu se problém neopakoval.
Jak to ale vlastně vypadá, když k ucpání dojde? Dá se problém bez problémů odhalit a diagnostikovat? Myslím si, že poměrně snadno. Když to jednou uvidíte, už tuto situaci poznáte vždycky, pokud se jedná o akutní ucpání. Někdy si kůň poradí sám dříve, než někoho seženete, může jít jen o chvilkové "ucpání" a sousto se posune dál trávicím traktem i bez vaší asistence. Každopádně kůň zasažený ucpáním jícnu typicky natahuje krk dopředu, provozuje opakovaně polykací pohyby, po krku mu probíhají křečovité vlny připomínající klkání, a vše je doprovázeno znepokojivými zvuky v podobě kvíkání a chrochtání. V nozdrách se koni začnou většinou objevovat sliny s kousky krmiva, může mít i "pěnu u huby". Může dojít i k pokusům o lehání si jako při kolice. V závislosti na příčině ucpání můžeme pozorovat i tvrdou bouli na levé straně krku. Typicky jsou koně ve stresu, protože nemohou ani pít, ani žrát. Někteří koně ale mohou trpět ucpáním jícnu bez viditelných příznaků a mohou se opakovaně pokoušet žrát.
Když už vzniklou situaci pozorujeme, je potřeba zachovat klid a volat veterináře. Potíže sice mohou ustat bez vnějšího zásahu, ale může dojít ke vdechnutí sousta, což je komplikace ohrožující na životě. Může vést až k zánětu plic, který nezřídka bývá smrtelný. Proto se často po vyřešení ucpání, které mělo těžší průběh, nasazují preventivně antibiotika. Jinak se v následujících dnech u koně hlídá teplota a dýchání.
Než dorazí pomoc, můžete koně vodit a masírovat krouživými pohyby levou stranu krku od hlavy směrem dolů. Hlavu koni držte spíše níž, aby nedošlo k infikaci plic. Rozhodně sami do koně nic nenalévejte, výplach může provést veterinář opatrně sondou do jícnu, nikoliv vy. Při nesprávné manipulaci může dojít k zavodnění plic, protože když je neprůchozí jícen, voda nemá kam jinam téci než právě do plic.
Veterinář po konstatování diagnózy obvykle píchne látky uvolňující svalstvo jícnu. Někdy to stačí, jindy přikročí k výplachu sondou nebo se pokusí sousto posunout do žaludku. Následná doporučení jsou bezprostředně po zákroku alespoň osm hodin nekrmit, poté nabízet pár dní jen kašovitou stravu a máčené seno. Důležité je najít příčinu problému, aby se nastalá situace již neopakovala. Koně, kteří jsou zvyklí hltat, je potřeba v krmení zpomalit. Ať už mají strach, že jim jídlo někdo sežere nebo zkrátka musí vše honem honem nafutrovat, je to nebezpečné a hrozí opakované ucpání. Starý trik na zpomalení žraní u koní jsou hladké kameny ve žlabu nebo solný liz. Po nasypání krmení umístíte tyto "zpomalováky" navrch. Hladovým koním nabídněte nejprve seno, než dostanou jádro, a v neposlední řadě hlavně dbejte na zabezpečení krmírny, aby se koně nedostali k suchému krmení, které je potřeba nejprve namočit. Jinak k prevenci patří pravidelná kontrola zubů.
Zaujal vás tento článek nebo máte osobní zkušenost s tímto problémem? Budeme rádi, když se s námi o vše podělíte!
Zdroje obrázků:
https://performancehorsenutrition.com/2019/04/18/choke
https://horsesport.com/magazine/health/how-handle-equine-choke
https://www.horseandhound.co.uk/horse-care/vet-advice/choke-in-horses-41184