Již nějakou dobu na svém koni pozoruji proces přelínávání. Koňské chlupy se napřimují, srst houstne, a při čištění se hlavně z koňské zádi uvolňují chomáčky krátkých chlupů. To znamená jediné, zima se blíží. Obecně se udává, že k výměně srsti dochází většinou na přelomu října a listopadu, ale zřejmě v důsledku chladnějšího podzimu koně už začali. Zkrátka se obměnou letní srsti za zimní chystají na tuhé mrazy. Koním se tvoří hustší podsada a delší krycí chlupy. Kompletní přeměna do zimního kabátku s sebou nese obrovskou potřebu energie a způsob přeměny nám může leccos říci o kondici koně. Abychom předešli problémům spojeným s vysokou energetickou potřebou, můžeme svým parťákům, a také bychom měli, pomoci přidáním minerálů a úpravou krmné dávky.
Pro spávný proces přelínávání je nezbytný hlavně zinek (Zn) a Biotin. Na kvalitě srsti se podílí také měď (Cu) a selen (Se), který se lépe vstřebává a působí s vitamínem E. Nezbytnou součástí balíčku pro lepší srst je také lněné semínko a lněný olej. Za stav kůže jsou zodpovědné také sirné aminokyseliny, zejména metionin. Ten patří k základním esenciálním aminokyselinám, což v překladu znamená, že koňské tělo si ho neumí samo vytvořit a potřebuje ho získat z potravy. Vhodným zdrojem jsou například pivovarské kvasnice nebo sladový květ. Zdrojem síry je i MSM, které se koním krmí hlavně kvůli pohybovému aparátu. Můžete tedy zabít dvě mouchy jednou ranou!
Pro lepší činnost jater se doporučuje na podzim krmit také ostropestřec mariánský a různé rostlinné oleje, které podpoří využití vitamínů rozpustných v tucích. Jedná se o vitamíny A,D,E, K a F. Doporučení ohledně krmné dávky jsou odlehčit dávku o těžké škroby z kukuřice a ječmene a zařadit více vlákniny. Ta je obsažená třeba v cukrovarských řízcích, jablečných výliscích nebo senáži. Někteří majitelé také na zimu dávají svým koním teplý mash. Jedná se o směs, která se před podáváním zaleje vroucí vodou a vytvoří chutnou teplou kaši, která koně nejen zasytí, ale i zahřeje. Nezbytný je dostatek soli ve formě solného lizu, seno ideálně ad libitum a pravidelný pitný režim. Na vodu pozor, pokud je studená nebo zamrzá, koně mohou mít tendenci i méně žrát. Ideální je mít na zimu vyhřívané napáječky, kde voda nezamrzne nebo alespoň pravidelně měnit odstátou vodu za čerstvou.
Koně tedy čelí s příchodem zimy několika velkým výzvám. Čeká je přeměna srsti, často také změna režimu spojená se zkracováním dnů a chladnějším počasím, minimálně se zima dotkne všech koní přechodem z pastvy na seno. Koně mohou být ve stresu díky nastávajícím změnám, často mají také více energie, a přitom méně pohybu pod sedlem či na pastvině. Základem je zajistit koni dostatek energie formou vhodné stravy viz výše, ale také své koňské kamarády nezanedbávejte. Zima je mnohdy otravná, ať už ve formě nekonečného bahna a vlhka, které způsobují abscesy a podlomy (viz článek Podlomy, noční můra podzimu), nebo mrazu, který zalézá za nehty, ale koně si zaslouží společnost a pozornost po celý rok. Není potřeba jim nakládat hodně práce, ale pravidelný pohyb na vzduchu je jenom prospěšný. Vlhký chladný vzduch a častější výskyt různých plísní ve stáji může mít neblahý vliv na dýchací soustavu a způsobovat respirační potíže. Nedejbože, když už je váš koník má. Dbáme tedy také na pravidelné větrání a ideální je dopřát koním co nejvíce pobytu venku, i když nám je třeba lépe v teple u čaje. Pokud má kůň kvalitní zimní srst nebo je v případě sportovního managementu vhodně dekován, má přístup k senu a vodě a má se kde schovat, když je nepříznivé počasí, má se lépe než ve stáji.
Ježdění v zimě má i další specifika. Pokud je venku čerstvě napadaný prašan, dá se jezdit takřka bez omezení, ale lepivý sníh, ať už ve výběhu nebo v terénu, může způsobovat tvorbu nášlapek. Prostě a jednoduše si kůň našlápne sníh do kopyta a ten, místo aby vypadl, nabaluje na sebe další hmotu a koni se vytvoří jakýsi "podpatek". V rychlejších chodech nášlapky vypadají, ale v kroku je jejich tvorba dost nebezpečná. Ideální je tvorbě předcházet. Pokud máte koně naboso, máte vyhráno. Pokud máte koně okovaného, nedejbože na všechny čtyři, vyplatí se investovat do vyhazováků. Váš kovář už bude vědět, o čem je řeč. A nebo můžete zkusit babské rady a vymazat kopyta před jízdou tukem. Mělo by to trochu pomoci. V článku Dekuji, dekuješ, dekujeme ještě zmiňuji používání bederních a odpocovacích dek. Týká se to sice zejména dekovaných koní, ale i majitelé koňských medvědů jistě ocení službu odpocovací deky, když koně v zimě po práci ne a ne uschnout.
Co se týče koní, doporučení na zimu již padlo několik. Z tipů pro jezdce bych zmínila hlavně zimní jezdecké kabáty a bundy, teplé zimní boty nebo beránek na posedlí. Tam si ale nejsem jistá přilnavostí zadnice v případě koňského divočení. Já dávám přednost vrstvení termoprádla a rajtek a holému sedlu. Zima také svádí k výměně jezdecké helmy za teplého kulicha, ale ani měkký sníh nás neochrání od zranění hlavy. Tenká čepička nebo čelenka přes uši pod helmou mi připadají jako bezpečnější řešení. Také je čas vyměnit tenké letní rukavice za zimní, pokud s nimi jezdíte. Osvědčilo se mi i používání tlustých vlněných rukavic, které rozhodně nebyly vyrobeny na ježdění, ale otěže mi s nimi nekloužou.
A jak jste na tom vy? Máte nějaké osvědčené zimní tipy?