Pronájem koně je v posledních letech stále oblíbenější variantou pro jezdce, kteří si nemohou dovolit koupi vlastního zvířete. O koně v pronájmu se starají jako o vlastního a pracují s ním dle domluvy s majitelem. Pro majitele je pronájem také dobrou volbou, pokud nemají na svého parťáka čas, ale zároveň ho nechtějí prodat. Zní to až příliš idylicky? Téměř v každém vztahu pronajímatel-nájemce hrají významnou roli finance. Nezasvěcení lidé, kteří do té doby neměli možnost seznámit se s tím, kolik koníček jménem jezdectví stojí, budou pravděpodobně zaskočeni tím, co to všechno obnáší. Proč si lidé hledající pronájem koně myslí, že to všechno budou mít nejlépe za docházku? A proč se majitelé koní bojí říct si o větší měsíční příspěvek? Pojďme se společně podívat, co se skrývá za hodinami trávenými v sedle!
Majitel koně zpravidla musí platit měsíční ustájení za koně, jehož částka se odvíjí od lokality, managementu a nabízených služeb stáje. Pokud má majitel koně doma, situace je trošku jiná. Tam se možná za výpomoc a docházku ke koním svezete, ale v komerčním ustájení se platí hlavně penězi. Chci ale podotknout, že existují i komerční stáje, kde se dá část ustájení odpracovat. V dnešní uspěchané době je ale většina lidí ráda, že zvládne za koněm dorazit a vyvenčit ho. Tato možnost však může být výhodná například pro studenty, proto je dobré zjistit si možnosti daného ustájení.
Cenové rozpětí měsíčního poplatku za ustájení je velmi široké. Pastevní ustájení bývá zpravidla levnější než boxové, protože boxy vyžadují každodenní údržbu. Pastvina také potřebuje jisté úpravy, ale přiznejme si, nikdo ji nekultivuje každý den. Cena se odvíjí i od nabízených služeb a přítomného vybavení, které mohou jezdci a jejich koně využívat. Většinou jsou dražší ta ustájení, která vlastní jízdárnu s pískovým povrchem místo travnatého, kde mají krytou halu a je možnost ježdění i v zimě, a ta místa, která nabízejí dodatečný luxus jako mycí box či solárium pro koně. Bonusem v zimních měsících je i vytopená sedlovna a klubovna. Dle konkrétního ustájení tak majitelé platí 4 000 - 15 000 Kč měsíčně. Někde se za využívání haly a jízdárny platí ještě poplatek navíc. Mezi nejdražší lokality se řadí jednoznačně Praha a její blízké okolí.
Také bych ráda zmínila příplatky za nadstandardní služby. Pokud požadujete po zaměstnancích stáje asistenci při kování, veterinárních zákrocích, dekování, a další věci navíc, pravděpodobně si za to také nějakou tu korunu připlatíte.
Ve většině stájí si navíc majitelé platí příkrmy pro své koně zvlášť, protože každému koni dělá dobře jiné krmení. Stále ještě existují místa, kde je nabízen například oves a ječmen v ceně ustájení, ale pokud máte koně alergika nebo zkrátka zvíře se specifickými požadavky, krmení si musíte zajistit sami na vlastní náklady. Tento fakt významně navyšuje měsíční částku. Svého koně můžete krmit například speciálními směskami granulí, které obsahují obiloviny v různém poměru dle využití zvířete, nebo je na trhu nepřeberné množství bezobilného müsli. Měsíčně speciální krmení vychází na 5 00 - 1 500 Kč.
Každý majitel chce pro svého koně to nejlepší nebo mu alespoň občas dopřát i dávku vitamínů a minerálů. Solný liz by měl mít kůň nepřetržitě k dispozici, vitamíny jsou důležité zejména v období přelínávání srsti, ale můžeme je dávat i preventivně. Někteří koně mají od přírody horší imunitu, někteří mají horší kvalitu srsti, lámavá kopyta, někteří jsou alergičtí na hmyz atp. A to jsme se zatím nebavili o zdravotních problémech, které je také čas od času potřeba řešit. Průměrně majitel koně utratí za vitamíny cca 200 - 1 000 Kč měsíčně.
Na scénu přichází veterinář. Všechny zákroky a vyšetření jsou u koní zpravidla drahou záležitostí, protože buď musíte koně přepravit na kliniku, což samo o sobě něco stojí, nehledě na pobyt a vyšetření, nebo musí veterinář s drahými přístroji za vámi. Pokud máte koníka houževnatého, kterého jen tak něco neskolí, máte povinnost každý rok svého koně nechat přeočkovat pouze na chřipku a tetanus (cca 700 Kč). Také je nepsaným pravidlem, že se v ustájení koně alespoň dvakrát za rok odčervují (400 - 600 Kč/jedno odčervení). V dnešní době, kdy se s koňmi hodně cestuje po závodech a koně jdou z ustájení do ustájení, stojí také za zvážení očkování na herpes, které je potřeba provádět dvakrát ročně (750 Kč/ jedno očkování). A pokud chcete i vy aktivně závodit? Připravte se na odběr krve u svého koně (500 Kč). S tím souvisí i poplatky za licenci koně i jezdce a také členský poplatek klubu. Tyto platby sice nespadají pod veterinární výdaje, ale zaplatit se také musí (dohromady 2 000 Kč).
Další pravidelný výdaj je částka za kováře/kopytáře, zde se ceny také velmi liší, a to v návaznosti na to, zda pouze strouháte nebo kovete na předky či všechny čtyři nohy. Úprava kopyt je potřeba každých šest až osm týdnů, a také to není zanedbatelná částka. I v případě běžných úprav a obyčejných podkov se ceny mohou vyšplhat až ke dvěma tisícům, a to nemluvíme o speciálních podkovách, podložkách, ozubech či vyhazovácích přes zimu. Schvácení koně také potřebují návštěvu kováře či kopytáře v kratších intervalech. Cena se pohybuje v rozmezí 700 - 2 000 Kč za jednu úpravu kopyt.
Nesmíme zapomínat ani na letní sezónu a všudypřítomný obtěžující hmyz. Litrová láhev repelentu v sezóně vydrží zhruba na měsíc (jedna láhev vyjde na 400 - 1 400 Kč). Záleží na tom, jak často je kůň jezdecky využíván, a jak velká je spotřeba repelentu na jedno ježdění. Vliv na spotřebu má také oblast, ve které je kůň ustájený. Někde je zkrátka větší množství bodavého hmyzu. Zejména vyjížďky po lese jsou v létě peklo.
Pomalu, ale jistě, se dostáváme k nejlepšímu, což je částka za vybavení pro koně. Nejdražší položkou je asi sedlo. Zde je cenové rozpětí opravdu velmi znatelné. Můžete pořídit sedlo z druhé ruky za několik tisíc, ale také můžete mít sedlo v o řád vyšší kategorii. Každý kůň není „konfekční“, aby na něj šlo napasovat jakékoliv sedlo. Takových koní je velmi málo, pokud vůbec nějaký… Můžete si zavolat sedláře, který vám napasuje sedlo na míru, ale to se opravdu budete pohybovat ve vyšších částkách. Cena sedla se pohybuje od cca 5 000 Kč klidně až ke 40 000 Kč.
To nejpodstatnější, sedlo, už máme. K sedlu neodmyslitelně patří třmeny, třmenové řemeny, podbřišník a minimálně podsedlová dečka. Můžu vás ujistit, že jedna nestačí. Do nutného vybavení dále spadá uzdečka, která by taktéž měla koníkovi co nejlépe sedět, vhodné udidlo a určitě čištění. Vašemu koni může vybavení sedět sebelíp, ale pokud zanedbáte péči o srst v oblastech, kde na koni leží výstroj, můžete si zadělat na veliké problémy odřeninami a otlaky počínaje, blokádami konče. I nejzákladnější vybavení se vyšplhá minimálně na dalších 10 000 Kč.
Do seznamu vybavení patří i chrániče na nohy, ohlávky a vodítka, transportní výbava, a pokud koně s chladnějším počasím dekujeme, tak i celý arzenál dek. Pokud máte koně extrémně šikovného nebo má rozverné výběhové kolegy, může se utracená částka za deky na konci a na začátku sezóny výrazně lišit. Nesmíme zapomínat ani na vybavení jezdce. Majitel vám koně s veškerým vybavením půjčí, ale minimálně do jezdecké helmy, kalhot a bot musíte zainvestovat sami.
Po propočítání těchto částek se měsíčně dostaneme s výdaji za jednoho koně v průměrném ustájení určitě nad 10 000 Kč. A to nesmí přijet veterinář, zubař ani fyzioterapeut, a s výjezdem na závody se už vůbec nepočítá.
Koupě koně ve finále vůbec není tak finančně náročná. Daleko dražší je jeho provoz, a to i v případě, že máte prosperujícího zdravého jedince. Jezdectví není jen koníček, je to životní styl, kterému se podřizuje celý život. Pokud do budoucna uvažujete nad vlastním koněm nebo je pro vás pohodlnější docházet za „cizím“ a mít možnost kdykoli z této odpovědnosti vycouvat, je pronájem koně dobrou volbou. Méně nákladnou formou je také poloviční pronájem, jak už název napovídá. To ale koníka nemáte jen pro sebe, ale střídáte se většinou s majitelem. Jezdectví je sice krásný, ale velmi nákladný koníček. Je potřeba zvážit své finanční možnosti a podle toho se zařídit. Nejdůležitější je vzájemná dohoda majitele koně a nájemce. Často se podaří najít kompromis, když se obě strany snaží. Je ale potřeba si uvědomit, že majitel chce s koněm většinou pomoci i po finanční stránce, ne ho jen dotovat.